Home

Občanské sdružení

Počítadlo návštěv

mod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_counter
mod_vvisit_counterDnes5258
mod_vvisit_counterVčera4237
mod_vvisit_counterTento týden22318
mod_vvisit_counterTento měsíc32506
mod_vvisit_counterCelkem8380011

Dnes je: 04.10. 2022

Právě On line

Právě připojeni - hostů: 75 
Vítejte na stránkách Občanského sdružení Víska
PDF Tisk Email
Napsal uživatel František Tuhý   
Čtvrtek, 22 Září 2022 08:24

Střípky z Vísky

Vesnice roku

Po 21 letech se Višňová opět přihlásila do populární soutěže Vesnice roku Libereckého kraje. Iniciátorem byl místostarosta Ing.Michal Scheidl. A světe div se, málem se podařil husarský kousek – zvítězit. Zlatá medaile sice nebyla, ale pomyslné stříbro ano. A to v podobě získání Modré stuhy za společenský a spolkový život v obci. Tam, kde se pořád něco děje, je soutěžními komisemi velice oceňováno. Komise roku 2022 nevycházela z úžasu nad prezentaci 18 místních spolků v kulturním domě ve Vísce. To, co někdy považujeme za problém,  rozlehlost 9 osad, aby v každé něco „bublalo“, se stalo velkou předností. Která vesnice se může pochlubit existencí 18 spolků? Opět se ukázala důležitost kulturáku,  dispoziční uspořádání jednotlivých prostor, A tak závěrečné galapředstavení v KD završilo úspěšnou pouť soutěžní komise obcí. Ostatně, putování Višňovou je zachyceno na 391 fotografiích Petra Bímy, jež je možné shlédnout na webu: https://www.flickr.com/photos/142308951@N04/albums/72177720299114720/page4.

Slovní hodnocení komise je zachyceno na odkazu https://www.frydlantsko.eu/2022/05/21/visnova-soutezi-o-titul-vesnice-roku/?fbclid=IwAR0NUor7_5XTZ-k_eL_WCpAyPlv8_PJGITHF4_wv7d-8dYU-KlwY_CWIFjk

 

 

Víska minulost a současnost

Poslední díl „trilogie“ o Vísce publikace Víska minulost a současnost byl představen veřejnosti 4.6.2022 Předpremiéru měla publikace 19.5. při návštěvě soutěžní komise Vesnice roku 2022. A to bylo dobře. Stala se totiž vítanou pomůckou při představování areálu Kronika Vísky pod širým nebem. Místo dlouhého popisování jednotlivých artefaktů u dubu Stromu roku ČR 2013 dostal každý účastník publikaci s možností podrobného prostudování v klidu doma. Zaujali je i předešlé publikace Víska (Dörfel) domy a obyvatelé 1918-2018 a Tisíciletá povodeň ve Vísce, které obdrželi rovněž. Publikační činnost, mapování historie, to jsou další z   aspektů, na které se při vyhodnocování soutěže vesnice roku též přihlíží.

 

Konec perníkové chaloupky

Kulturní dům, chlouba Vísky, byl postavený respektive zrekonstruovaný v roce 1953 ze strojovny  bývalé textilní továrny. Během necelých dvou let se podařil našim rodičům a prarodičům nevídaný úspěch. Zadaptovat část textilky na kulturák.

Po nějaké době byla nutná rekonstrukce. K ní došlo v letech 1978–1982. Další  úpravy si vyžádala povodeň roku 2010. Přesto všechno, jeden bolák stále zůstává. Je jím  sociální zařízení. Čas od času nefunkční toaleta, problémy s kanalizací, rozvod elektřiny ještě v hliníku, nedostatečná kapacita dámských toalet, nedůstojné uspořádání pánského WC, celkově vzhled neodpovídající 21. století. Nejcharakterističtějším prvkem jsou obklady a dlaždice. V jednom prostoru osm druhů. Hotová perníková chaloupka. Zkrátka, ve stylu „co dům dal“, co zbylo z jiných staveb. Tomu by měl být konec.

Neudržitelného stavu si byla vědoma kulturní komise Obce Višňová. V loňském roce,11.11., při přípravě rozpočtu, se situací zabývala. Problému se ujal Michal Scheidl, člen komise. Se svým pověstným tahem na bránu v rekordně krátké době sehnal projektanta, spolu vytvořili návrh uspořádání, který byl okamžitě předložen zastupitelstvu Obce ke schválení tak, aby se stihl termín podání žádosti na Ministerstvo pro místní rozvoj ČR o přidělení dotace. Bohužel, administrativní chybou nebyla žádost podána včas, tím sešlo z možnosti získání finančních prostředků z jiných než obecních zdrojů. Přesto zastupitelé vyhodnotili rekonstrukci sociálního zázemí jako důležitý a nezbytný krok a zařadili ji  do rozpočtu Obce Višňová na letošní rok.  Po 15.říjnu, konání myslivecké zábavy, k úpravám dojde. Zhotovitelem je firma CYMSTAV s.r.o., s termínem dokončení 31.12.2022.

 

Poldr

Největší a nejnákladnější stavba v historii Vísky. Zařízení, jehož úkolem je chránit cca 30 domů Vísky před vodou,  která se za velkých dešťů žene úzkým hrdlem mezi svažujícími se loukami do obce.  Otevřený byl 5.11.2021 v hodnotě 69 miliónů korun. Je údajně největším protipovodňovým poldrem v České republice. Po zatravnění pozemků a dání do původního stavu přístupovou cestu, to prý bude chlouba celé Višňové. Jenže, jak už to u nás někdy bývá, „skutek utek“.O funkčnosti  zařízení po necelém roce není pochyb, i příroda byla milosrdná, ale to kolem – hrůza. Místo trávy jeden a půl metrové bodláky, přístupová komunikace samý kámen, k procházkám, venčení psů, vyjížďkám s kočárky absolutně nepoužitelné pro nebezpečí úrazu. Plánované bylo vybudování  místa k odpočinku, k vyhlídce po okolí a Jizerských horách v pozadí. K  tomu  naštěstí nedošlo. Byl by to  plivanec všem. A tak se nabízí otázka. Kde došlo k chybě? Odpoví na to někdo někdy?

 

 
PDF Tisk Email
Napsal uživatel František Tuhý   
Středa, 29 Červen 2022 08:23

Vyšla třetí publikace o Vísce

Občanské sdružení Víska u Frýdlantu vydalo v minulých dnech další publikaci o své obci. První byla dána do tisku u příležitosti oslav 100.výročí republiky pod názvem Víska (Dörfel) domy a obyvatelé 1918-2018. Po dvouletém úsilí cca 10 spoluobčanů byly zmapovány všechny domy v obci: kdy byly postaveny popřípadě zbourány, kdo v nich bydlel, jak dlouho … dopodrobna je zachyceno i dění ve veřejných budovách v inkriminovaných sto letech.

O dva roky později, v 10 výročí ničivé povodně  2010, připomínala doslovnou apokalypsu onoho roku publikace Tisíciletá povodeň ve Vísce, kde ve fotografiích je zachycena minutu po minutě, metr po metru,  ničivá voda,  jak šla Vískou. V závěru pak jsou přiblíženy postupné kroky při likvidaci následků zkázy.

Závěrečný díl pomyslné trilogie „Víska“ vyšel v minulých dnech pod názvem Víska minulost a současnost. Jak název vypovídá – má dvě části. V prvé jsou zdokumentovány výsledky práce členů Občanského sdružení Víska na poli historie – odhalené,  dosud neznámě příběhy budov, staveb, událostí za poslední tři století, jako např. elektrárny, textilní továrny, pomníku obětem I.sv.války Vísky, příběhu pádu amerického bombardéru v r.1945 nedaleko obce , detailů skvostu Vísky – hrázděných domů , kulturního domu, povodňové hráze, poldru … Druhá část publikace fotografickou formou (na cca 200 fotografiích) zachycuje dosavadní desetiletou činnost občanského sdružení na poli kulturním, společenském, sportovním, vzdělávacím, životního prostředí …

Více informací je možné získat na adrese  Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript .

 
PDF Tisk Email
Napsal uživatel František Tuhý   
Úterý, 15 Březen 2022 19:56

Víte jak prořezávat ovocné stromy?

V době internetu, vyhledávačů,  není problém zjistit, kdy se ošetřují jádroviny či peckoviny. Ale asi ne každý bude mít okamžitě tu odvahu, po přečtení článku na googlu, pustit se do ovlivňování, jak bude strom v budoucnu vypadat, bude-li mít výšku do dvou metrů či dosáhne-li šesti metrů, jak provádět výchovný, udržovací řez či zmlazovací řez, jak vytvářet korunu, nebude vědět, čím se liší plodné větve od hlavních větví. Otazníků více než dost. Přiložený obrázek k popisu v počítači sice ledacos napoví, ale není nad konkrétní praktickou ukázku - kam nůžky přiložit, kde „šmiknout“.

Občanské sdružení Víska z.s. již několik let pořádá na jaře „semináře“ s praktickou ukázkou přímo v terénu s věhlasným zahradníkem Frýdlantska Lubošem Brožíkem. Poslední covidové  roky akci nepřály, a tak nabuzení zahrádkářů bude jistě veliké. V sobotu 26.3.2022 od 14.00 hodin na louce u elektrárny ve Vísce (kousek od maringotky) pan Luboš Brožík, profesionální zahradník, předvede na několika stromech „jak na to“.

Jelikož se nedá dopředu předpovídat jaké bude počasí, nebude-li silný mráz nebo naopak průtrž mračen, nelze vyloučit změnu termínu konání akce. Proto OS Víska doporučuje všem zájemcům informovat se předem na mailu Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript nebo telefonu 606 270 720.

 
PF2022 PDF Tisk Email
Napsal uživatel František Tuhý   
Středa, 29 Prosinec 2021 12:58

 
PDF Tisk Email
Napsal uživatel František Tuhý   
Úterý, 30 Listopad 2021 11:08

Poldr ve Vísce byl dostavěn

Ve  čtvrtek 25.11.2021 byl Povodím Labe předán do užívání poldr postavený na Krčelském potoce, kousek nad Vískou. Bylo vytvořeno dílo, které  svou mohutností nemělo a asi nikdy nebude mít ve Vísce obdoby. Jelikož byla akce otevření  bez účasti veřejnosti,  další informace čerpám ze sdělovacích prostředků. Předkládám článek z MF DNES redaktorky Jany Pavlíčkové, který je v závěru doplněn fotografií  Radka Petráška, fotoreportéra z ČTK. Další fotky, jakousi reportáž s průběhu výstavby najdete na našem webu v rubrice Fotogalerie - Poldr


Následky povodní zmírní ve Vísce nová obří hráz

Před každoročními povodněmi ochrání Vísku na Frýdlantsku nová nádrž. Povodí Labe ji stavělo tři roky. Stála skoro 70 milionů korun. Jde o jedno z nejdražších protipovodňových opatření na Smědé

Víska Problémy dělal skoro každý rok. Nenápadný Krčelský potok nad Vískou na Frýdlantsku se za velkých dešťů vždy proměnil v mohutný tok a hnal vodu úzkým hrdlem mezi svažujícími se loukami do obce. „Tady se to tou údolnicí vždycky valí dolů, v nejužším místě se tu stýkají dva svahy a čerpadla na hlavní hrázi na Smědé pak nestíhají tu vodu přečerpávat do řeky. Pravidelně tu bylo kvůli tomu ohroženo tak třicet domů. Někdy víc, někdy míň, každá povodeň je jiná,“ sdělil Tomáš Cýrus, starosta Višňové, pod kterou Víska spadá.

Teď obyvatele Vísky ochrání před velkou vodou takzvaný suchý poldr. Ač jde o vodní dílo, voda v něm po většinu roku prakticky nebude. Jen kdyby přišly velké, prudké deště, zachytí nově postavená obří hráz až 60 000 metrů krychlových vody. Dokáže tak zmírnit i následky stoleté vody. Povodí Labe stavělo osm metrů vysokou a 216 metrů dlouhou hráz skoro tři roky. Náklady činily 69 milionů. „Vysoká cena byla kvůli tomu, že tady byly velmi špatné podmínky pro založení stavby. A bohužel, nedalo se najít jiné místo, kde by se ten suchý poldr dal postavit, než právě tady. Takže se s tím museli inženýři a stavaři hodně poprat. Nebylo to vůbec jednoduché,“ řekl generální ředitel Povodí Labe Marián Šebesta.

Součástí hráze je železobetonový objekt, ve kterém je bezpečnostní přeliv a spodní výpust. „Pod hrází jsou dvě výpustě, kterými voda odtéká. Při povodni hráz vodu zadrží a dál bude pouštět jen neškodný průtok,“ popsal Šebesta.

 

Foto: Radek Petrášek ČTK

Podle starosty Višňové byla na Krčeleckém potoce v minulosti kaskáda rybníků, která velkou vodu zadržovala. „Staří Němci to měli vymyšlené, ještě tu z těch dob zůstaly tři rybníky, které jsou nad poldrem, a dva v lese. Jenže jsou špatně obhospodařované,“ poukazuje Cýrus.

Výstavbu suché nádrže nad Vískou vítá i bývalá starostka Višňové Marie Matuškové, která proslula svým bojem s každoročními povodněmi na Frýdlantsku i návrhy, jak snížit jejich dopady. „Když jsme plánovali tuhle hráz, tak jsem si myslela, že na Krčelecký potok dojde až za dlouhou dobu, pokud vůbec. Takže teď, když vidím ten rozsáhlý poldr, mám ohromnou radost, že se to podařilo. Ten potok je na první pohled naprosto nenápadný, ale při velkých deštích má obrovskou sílu a velký negativní vliv, zasahuje to až do Poustky,“ zmínila Matušková.

Právě v Poustce by se podle starosty Cýruse měla ještě vylepšit stávající protipovodňová hráz, aby ochrana před velkou vodou byla účinnější. „Taky máme s Povodím Labe předjednáno, že bychom na té velké, hlavní hrázi na Smědé potřebovali ještě jedno automatické přečerpávání,“ řekl Cýrus. Jasno zatím není ve způsobu ochrany Předlánců, které také pod Višňovou spadají. „V Předláncích ústí Bulovský potok, který je velmi zdatným zdrojem velké vody. Už se tam zvedaly břehy a podobné, ale definitivní řešení zatím není. A není jednoduché ho vymyslet, je to otevřená plochá krajina,“ přibližuje Matušková.

Zábrany proti velké vodě v povodí Smědé se nedávno dokončily také v okolí Raspenavy. Velkou suchou nádrž mají i Heřmanice u Frýdlantu. Další retenční nádrže v podobě suchých poldrů jsou navrženy i pro Nové Město pod Smrkem, Bulovku, Krásný Les či Habartice. Na Lužické Nise počítá Liberecký kraj s výstavbou  objemného suchého poldru  na katastru Andělské Hory, který by měl zastavit povodňovou vlnu. V době, kdy bude nádrž u Andělské Hory bez vody, by mělo místo sloužit jako rekreační zóna s cyklostezkami.

Jana Pavlíčková, redaktorka MF DNES

 

 
PDF Tisk Email
Napsal uživatel František Tuhý   
Čtvrtek, 18 Listopad 2021 23:53

Přání občanů bylo naplněno

aneb

Zvonička je komplet

Kronika Vísky pod širým nebem – areál u Stromu ochránce (dubu letního) ve Vísce, je obohacena o další prvek – zvoničku. Do Participativního rozpočtu obce Višňová 2021, ankety občanů, kde svým hlasováním přispívají a rozhodují o zlepšení veřejného prostranství obce, přihlásilo Občanské sdružení Víska postavení zvoničky. Snahou záměru bylo zvoničkou poděkovat dubu za záchrannou roli  při ničivé povodni v roce 2010, kdy strom svým postavením a mohutným kmenem zabránil likvidaci podél stojících hrázděnek a především pomohl získat čas na evakuaci vrtulníkem dvou starších lidí ze střechy rodinného domu. Tato skutečnost se stala podnětem přihlášení dubu do celostátní ankety Nadace Partnerství „Strom roku“. Svým silným příběhem se dub stal Stromem roku 2013 ČR, kdy mu dávali hlas občané z celé republiky. V evropském finále skončil na šestém místě.

 

Hlasy rozhodly i v participativním rozpočtu. Dávali je zvoničce občané  rozlehlé Višňové. Výsledkem bylo druhé místo  a jistota realizace postavení. V předvečer státního svátku – 17.listopadu, boje za svobodu a demokracii, bylo instalací informační  tabule dílo dokonáno. Dík patří všem , kteří svým hlasem vyjádřili svůj názor – zvoničkou poděkovat dubu.

Zvoničky se začaly stavět v tehdejším Rakousko-Uhersku na základě ohnivého patentu Marie Terezie v r.1751. Pověřená osoba, vartýř, zvoněním varovala obyvatelstvo před šířícím se požárem či jiným nebezpečím. Přestože postupem doby ztrácely zvoničky své poslání, začaly se objevovat v každé vesnici. Vytvářely kolorit a tradiční ráz venkova, stávaly se místem setkávání sousedů, kolem zvoničky se odehrávalo vše podstatné – poutě, lidové zábavy, svatby … Stávaly se chloubou obce, ukazovaly řemeslnou  zručnost svých stavitelů. A v neposlední řadě spoluvytvářely místo, na kterém by se člověk mohl zastavit a tiše rozjímat.

I to je cílem Občanského sdružení Víska. Připomenout si zkázu roku 2010, kdy „velká voda“ zatopila 42 domů z 65 stojících, jedna hrázděnka musela být zbourána. Voda dosahovala mnohdy do výšky dva a půl metru. Zlikvidován byl silniční most. Protrhla se i přehrada nad obcí na řece Smědá. Vytrhána byla komunikace procházející vsí. Mnohamiliónové škody byly na soukromém majetku. Víska byla odříznuta od okolního světa. Několik dní  bez vody, elektřiny a zásobování. Bylo to hotové peklo …

Krátkým zastavením, a popřípadě zazvoněním, má široká veřejnost možnost se na místě zamyslet, připomenout si hrůzné okamžiky – varující memento srpna 2010. Nesmíme zapomenout!

Ve fotogalerii pod názvem zvonička se můžete seznámit s montáži zvoničky v areálu Kronika Vísky pod širým nebem.






 
Svoz nebezpečného a velkoobjemového odpadu PDF Tisk Email
Napsal uživatel Administrator   
Pátek, 15 Říjen 2021 22:37

 
PDF Tisk Email
Napsal uživatel František Tuhý   
Sobota, 18 Září 2021 07:37

Chrastavští  turisté na Višňovsku

Slovo dalo slovo a turisté z Chrastavy přijali pozvání svého kolegy, jinak chalupáře Miloslava Kosejka z Vísky, na návštěvu Višňovska. Po výstupu na Pohanské kameny, obdivné prohlídce  nového sportovního areálu Jiskry Višňová a pokračováním kolem kostele, přes  minkovickou Bažinu se dostali do Vísky, cíle výletu. Po seznámení se se všemi místními upoutávkami, zakončení a závěrečné zhodnocení příjemného dne proběhlo v  altánu u Kosejků: „V těchto končinách, promiňte mi ten výraz, jsem poprvé. A jsem mile překvapena. Netušila jsem, že i tato část Frýdlantského výběžku má turistům tolik toho k nabídnutí. Překvapil mně především kulturák. Chrastava je město a přesto něco takového nemá. A když jsem slyšela, co se zde už konalo a jak je využíván i v této, snad už pokoronavirové době, tak klobouk dolů. A jako turistka oceňuji, že nezapomínáte na historii. Patří vám dík“, pronesla jedna z účastnic k přítomným místním občanům.

 
«ZačátekPředchozí12345678910DalšíKonec»

Strana 1 z 16

Copyright © 2022 www.viska-os.eu. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software šířen pod GNU/GPL licencí.
 

 

Anketa

Jste spokojeni s cenou za komunální odpad?
 

Odkazy na webové stránky