Po jedenácté na mariáši ve Vísce

Mariášník, ten těžkej život má. Nikde ho nechtějí, všichni mu hážou klacky pod nohy. Kvůli „eeté“ ledaskde zavřeli hospůdku, kam chodil každý pátek či sobotu (to podle toho, kdy ho partner či partnerka pustili „ven“ - i ženy hrají mariáš), na pravidelnou partičku. A aby toho nebylo málo, i cigárko mu zakázali. To je další pod pásovka. Hrát karty venku, pod okny,  totiž jaksi nejde.  Naštěstí  tyto problémy neměli účastníci  Víseckého betla cupu ,  který se  hrál 19.11.2017. Hráči doma rok co rok dostávají na tento turnaj „zelenou“. Jistota, že přivezou svým blízkým dárek – výhru, je nade vše.  Ani s cigaretou nejsou problémy. Všichni aktéři chápou, že při tom množství potencionálních kuřáků najednou, by bylo na sále kulturního domu nedýchatelno.  Takže si vystačí s přestávkami.

11.ročníku karetního klání se letos  zúčastnilo 69 karbaníků z celých severních Čech. Od Českého ráje, přes Bělou pod Bezdězem až po nejsevernější obec výběžku -  Habartice. A jaké byly výsledky? Jak na houpačce si připadali mnozí. Chvíli jsi nahoře, chvíli dole. Například Luděk Hudrlík po prvém kole byl předposlední, aby nakonec  skončil třetí. Nejvyrovnanější  formu měl Antonín Křapka – vyhrál. Druhé místo získal Břetislav Picek. Ředitelem turnaje  od prvého ročníku je Václav Severýn, rodák z Vísky. Že umí nejen organizovat, ale i i hrát, dokázal umístěním -  skončil čtvrtý. A jak dopadli  další místní? 24. Pavel V odseďálek – rodák z Vísky,26. Saša Hejduk –ryzí  Vísečák, 29. Pavel Procházka z Filipovky, vítěz z roku 2014, 40. Petr Vodseďálek -  další z rodu Vodseďálků, 42. Zdeněk Křelina z Filipovky, 45. Josef Kalivoda z Višňové, 59. Ladislav Severýn. Nejméně se dařilo Karlu Pantůčkovi, „urval“ pro sebe 65 flek.  Ze tří přítomných žen nejlepší místo – třicáté, patřilo  Jiřině Hudrlíkové.

Populární turnaj v trojkovém mariáši  se opět líbil. Účast sice nepřekonala loňských rekordních 75 hráčů, přesto pořadatelé ze Sokola Vísky byli spokojeni. Co je k tomu vedlo? Vyjádření  přítomných mluví za vše: „K vám jezdíme rádi“.

Fotografie z akce najdete na webu www.viska-os.eu ve fotogalerii.  Na webu jsou k mání  i kompletní výsledky.

Zdařilé vystoupení divadelního souboru VOJAN.

V pátek 3.listopadu proběhlo v kulturním domě ve Vísce představení divadelního souboru VOJAN z Hrádku nad Nisou pod názvem Haprdáns aneb HAmlet PRinc DÁNSký. Ochotnický soubor předvedl profesionální představení, které se všem dívakům velmi líbilo. Shakespearův Hamlet byl představen dnešní optikou se satirickým zabarvením, kde nejedna scénka vykouzlila úsměv na tvářích diváků.

P R A V I D L A

turnaje ve voleném mariáši ve trojici

V Í S E C K Ý   B E T L A   C U P

SAZEBNÍK PLACENÍ:

Hra v obyčejných 0,50 Kč, červená barva dvojnásobek. Hlášená sedma 1.-Kč, v červených 2.-Kč. Hlášená stovka v obyčejných 2.-Kč, v červených 4.-Kč. Betl 2,50 Kč, durch v hlášených 5.-Kč, strop 20.-Kč.

ORGANIZACE TURNAJE:

Hraje se pět kol po šedesáti minutách s tím, že pořadatel si vyhrazuje právo zkrácení hry v jednotlivých kolech. Před každým kolem si hráči připraví stejnou částku 50.-Kč a to v těchto mincích: 0.50, 1.-, 2.-,5.-,10.- 20.-Kč. Hraje se bez ré, po fleku se musí hrát, kompenzovat je možné pouze hlášenou sedmou. To znamená, že kdo volí a hlásí sedmu, dostane flek na hru a neotočí se – pak se nehraje. Hraje se míchaný mariáš. Volba z lidu povolena.

RENONC – OMYL:

Ve hře zaplatí chybující hráč oběma spoluhráčům částku, o kterou bylo hráno nebo která mohla být dosažena plus každému hráči připlatí 2.-Kč pokutu. Za špatné  rozdání karet je pokuta 1.-Kč každému hráči u stolu. Avšak v případě dohody zúčastněných hráčů  je možné karty rozdat znova bez výše uvedených sankcí.

Šťastnou kartu přejí fotbalisté Sokola Vísky

Nebezpečný a velkoobjemový odpad

Upozorňujeme občany, že v sobotu

4.11.2017 od 9⁰⁰ – 11⁰⁰ hodin

se mohou zbavit odpadů, které nelze sládkovat.

Občané z Filipovky, Saně, Loučné, Andělky a Višňové dopraví a odevzdají

osobně na jednom svozovém místě

–     prostor bývalé sběrny u kostela ve Višňové.

Občané z Vísky, Minkovic, Předlánců a Poustky mají určené časy a místo, kde v obci svozová firma přistaví kontejner, kam občané mohou OSOBNĚ

odevzdávat odpady.

Víska                  (u obchodu)                                  9,00 –  9,15 hodin

Minkovice          (u hasičárny)                                9,20 – 9,35 hodin

Poustka             (u obchodu)                                  9,40 –  9,50 hodin

Předlánce          (u autobus. zastávky)                   9,55 – 10,10 hodin

Časové rozmezí mezi jednotlivými stanovišti se nedá přesně odhadnout, občané musí na stanovišti počkat, než bude přistaven kontejner na odpad.

Tekuté odpady odevzdávejte pouze v uzavřených nádobách.

Občan neplatí nic, poplatek je hrazen z poplatku za komunální odpad dle OZV č.1/2012, podnikatelé a firmy zaplatí plnou cenu dle ceníku.

ceník pro nebezpečné odpady na rok 2017,

tyto ceny hradí pouze podnikatelé a firmy

FCC Česká republika s.r.o.

provozovna Frýdlant

Chraňte své životní prostředí!

Víska ve verších
aneb
Horáčkovi na návštěvě

Příště, až budu o Vísce psát,

nechci já slzet, chci se jen smát.

Tak setkat  se s těmi, co ráda jsem měla.

Vím, že to nejde, ač tolik bych chtěla.

I dnes mám ve Vísce přátel dost,

jen jednou ještě být jejich host.

To se mi splní, věřím já tomu,

dívat se do oken našeho domu.

Projít se Vískou, vesničkou mojí,

po dlouhé době za to to stojí,

Potom si říci, tak dlouho jsem snila,

uvidět místa, kde šťastná jsem byla.

Málo platné, rodná hrouda voní nejlépe. A přitahuje a láká k návratu. A je jedno, že k ní člověk nemohl 50 let přivonět. Či spíše, právě proto.

V sobotu 9.září 2017 navštívili Vísku její rodáci a to Vlasta Slámová, rozená Horáčková, spolu se svým bratrem Oldřichem. Prošli obec křížem krážem, Horní i Dolní Vísku, poseděli v mnoha rodinách, zavzpomínali, prohlédli fotky, i nějaká ta slzička ukápla. „Víte, jak mně to táhne domů, i po těch 50-ti letech? Okamžitě bych se vrátila. Bohužel, nejde to. Početná rodina, mám už sedm vnoučat, obnáší spoustu povinností a závazků. Ale nestěžuji si, jsem ráda za to“. Slova vyřčená Vlastou Slámovou na závěr pobytu, mluví za vše.

Paní Slámová je po Dáše Polákové, rozené Prokešové, nejčastější přispěvatelkou rubriky Týden Miroslava Zajíce, který vychází sobotu co sobotu v Magazínu Práva. Autorkou veršů, uvedených na začátku, je právě Vlasta Slámová. Mirek Zajíc, slavný rodák Vísky je zveřejnil v Právu 26.8.2017. Vlasto, děkujeme!

Divadelní škola ve Vísce byla úspěšná
aneb
Dětský tábor ve znamení Thálie

Ochotnické divadlo se v minulosti hrálo pomalu v každé vesnici. Není divu, televize nebyla, lidé se ale chtěli bavit, sdružovat se, a tak si zábavu vytvářeli sami. Stačilo málo. Pokud obec měla štěstí, že se našel jeden nadšenec, povětšinou učitel z místní školy, který byl políben múzou, bylo vyhráno, divadlo bylo na světě. V hospodě domluvil  herce, volná cimra ke hraní se zde též našla. A sehnat adekvátní hru odpovídající možnostem spoluobčanů už nebyl takový kumšt. Repertoár byl různorodý. Jirásek, Světlá, Němcová, pohádky ale především. Kostýmy se šily po barákách. Herci se bavili při nácviku, nejvíce se ale těšili na premiéru, na možnost předvést celoroční úsilí  sousedům. Ukázat se starostovi, rychtářovi, panu farářovi … Potlesk přítomných byl tou jedinou odměnou.  
Kdeže tyto zlaté časy českého amatérského  divadla  jsou. Na Liberecku snad už jen Vojan z Hrádku drží štafetu. Ale kdo ví, možná, že příměstský tábor pro děti zaměřený na divadelnictví, který se uskutečnil v červenci ve Vísce, položil základy nové tradice, získal nové nadšence.  Pořadatelem byla Štěpánka Kašparová, majitelka jedné z mnoha pěkných víseckých hrázděnek. Oslovila Marka Sýkoru, herce libereckého Naivního divadla, člena Čs. rozhlasu, bývalého herce F.X.Šaldy. Slovo dalo slovo. Získat 14 dětí ve věku 9 až 13 let nebyl problém, kapacita byla naplněna za pár dní.  
Pro adepty herectví byl připraven bohatý program. Hlavní náplní byla pochopitelně škola herectví. Děti si možná poprvé v životě uvědomily kouzlo řeči, mluveného slova, jak je důležité správně artikulovat. Salvy smíchu, ale bez škodolibosti, vyvolaly jazykolamy. Tvůrčí fantazii měly možnost uplatnit ve skupinách při nácviku scénky na dané téma. Improvizace, spoluvytvářet děj, se vůbec prolínala celým týdnem. K divadlu patří neodmyslitelně tanec a zpěv. I na to došlo. Relaxací pro mozkové závity byl pohyb, zábavné hry, trampolína … Účastníci navštívily též Naivní divadlo, „pracoviště“ Marka Sýkory. Poprvé v životě mohly uvádět do pohybu loutky, tahat za provázky oblíbené postavičky. Zaujala je i kostymérna. V botanické zahradě se nejvíce těšily na smrdutého zmijovce. Měly smůlu, o den „prošvihly“ květenství 1,5 metrů vysoké kytky, která kvete jednou za tři roky a ještě jen jeden den. Jak vypadá profesionální divadlo jednoho herce předvedl Marek Sýkora v autorské hře Cirkus plný pohádek. Dětem se představení velice líbilo, Marek (všichni si tykali) v jejich očích ještě více stoupl.
Vyvrcholením týdenního snažení byla divadelní hra s „přitažlivým“ názvem Škola. Pohybové scénky s  vtipnými dialogy při klasických učebních hodinách, např. matika s detektivní zápletkou či výlet do minulosti, přítomnosti a budoucnosti při dějepisu vyjádřený pohybem by děcka braly i  při opravdové výuce. Pro hudebku se scénickým tancem, mimochodem precizně nacvičeným, platí to samé. Největší úspěch ale vždy mělo ohlášení přestávky. Zde snad nácvik ani nebyl třeba, hromové HURÁÁÁ jisto jistě plašilo ryby v nedaleké Smědé. Přítomní diváci při páteční premiéře nešetřili potleskem. Pohodovou atmosféru umocnilo i prostředí. Dvorek hrázděnky a přilehlá zahrada  jsou kouzelné. Špekáčky na ohni na závěr,  byly tou „třešničkou na dortu“ navíc.
Příměstský tábor (Vísku povýšil na město) se líbil, měl ohlas. Potěšitelný je fakt, že Štěpánka Kašparová a  Marek Sýkora přislíbili na příští rok pokračování. Díky – děti  se těší už teď. Fotografie z pobytu  je možné shlédnout v sekci Fotogalerie.