Občanské sdružení Víska bilancovalo

Naše činnost v r.2012 byla směrována, tak jak jsme si dali do vínku při založení OS Víska v červnu 2011 dvěma směry. Společenské dění v obci a řešení problémů, které přináší život na vesnici se zaměřením především na vzhled obce a životní prostředí.

Pořádat něco pro děti či důchodce je nevyhledávané, nepřitažlivé. Vyžaduje to daleko větší přípravu a finanční zisk je přitom nulový či minimální. Přitom obě věkové kategorie si pozornost zaslouží. U dětí podporují jejich rozvoj, získávání sebedůvěry, umění se pohybovat na veřejnosti. Na důchodce by jsme neměli zapomínat taktéž, měla by to být taková naše morální povinnost poděkovat jim za jejich dosavadní výchovu potomků.

V březnu 2012 jsme uspořádali dětský karneval pod názvem Jede, jede mašinka … Líbil se, děti se vyřádily jak v papírovém vláčku, tak i posezením ve velké dřevěné maketě vlaku zapůjčené ze školky ve Frýdlantu. Děti měly možnost v plném sále si zatancovat, ale také i zarecitovat básničku či něco zazpívat. S mikrofonem u pusy ztrácí ostych, což není zanedbatelné. Hodně rodičů o tom ví své.

Na den dětí jsme uspořádali turnaj v deskových hrách. Účast nebyla nijak veliká, pouze 10 hráčů. Schválně jsme nedělali propagaci ve Frýdlantu, báli jsme se, aby nepřijeli „profíci“ ze šachového kroužku, aby to těm místním neotrávili. Letos se pokusíme o větší osvětu v místní škole, oslovíme asi také školu a školku v Kunraticích. Moc se ale rozpínat nemůžeme, jsme limitováni počtem šachovnic.

Úspěšná byla i na podzim drakiáda. Dobrou volbou bylo místo konání. Fotbalové hřiště je po všech stránkách výhodnější. Na větším prostoru je možné pustit do vzduchu více exponátů. Děti se svými rodiči to využily, celkem 40 draků vzlétlo k nebi.

Přestože letošní maškarní karneval „Pat a Mat v akci“ patří do příštího hodnocení, do hodnocení roku 2013,  jednou větou se o něm zmíním. Podle ohlasů veřejnosti byl úspěšný, přišlo ještě více návštěvníků než v roce 2012 – 133 dospělých a 90 dětí.

Podzimní akce, určená tentokráte důchodcům, byla nejnáročnější. Náročná byla po stránce příprav, tak i po stránce finanční. Bylo jasné, že 10 000.-Kč, které jsme díky vstřícnému postoji zastupitelstva od Obce Višňová dostali, a to na tři akce pro děti a na akci pro důchodce, nebude stačit. Věděli jsme totiž, že samotná kapela bude stát 8 000.-Kč. Další náklady vznikly na pořízení rekvizit na vytvoření atmosféry kabaretu. Obrátili jsme se na Město Frýdlant, konkrétně na starostu pana Dana Ramzera. Věděli jsme, že akce pro důchodce mají ve Frýdlantě zelenou, jsou starostou podporované, jsou úspěšné, seniory vyhledávané. Spolupráce byla navázána, účast diváků zajištěna, navíc jsme obdrželi i finanční výpomoc a to 4 000.-Kč. Frýdlantským, a konkrétně Danu Ramzerovi moc a moc děkujeme. Na oplátku nabízíme pomoc při realizaci jejich obdobné akce, kterou pořádají ve čtvrtek 4.4. v Předáncích U Vohnouta . Pomůžeme s propagací, osobní návštěvou,  a v případě potřeby i fyzicky přímo na sále.

Od této spolupráce si dost slibujeme i do budoucna. Letos nás čekají ve Vísce dvě velké události: otevření protipovodňové hráze a připomenutí si 60-ti letého výročí kulturáku. Frýdlant má obrovské zkušenosti s pořádáním takových to velkých akcí, a tak mně napadla troufalá myšlenka „zapůjčit“ si od nich odborníka do organizačního výboru. Určité tipy  mám už v hlavě, Dan Ramzer mně pár jmen ohledně kultury již kdysi nabízel, zkusíme to.

Těší nás zájem veřejnosti o tyto společenská či spíše sousedská posezení. Navštíveny byly jak obě drakiády, tak oba karnevaly, tak i kabaretní vystoupení kapely „Hudba u města Vídně. Ukazuje se, že veřejnost umí přijít, umí se bavit. Musí se tomu dát něco navíc, více úsilí jak v propagaci, tak i v nápadech, v přípravě. Vyplatí se to ale.

Jak jsem podotkl na začátku, naše činnost má dvě roviny: společenskou, pořádáním akcí, ale i řešení každodenního života v obci.

Rok 2012 byl pro spoluobčany náročný. Započala výstavba hráze, což značilo stovky náklaďáků s jílem dennodenně  jezdící přes obec, do toho mixy s betonem do Andělky, Povodí Labe regulovalo koryto řeky …. Těžké techniky bylo ve Vísce více než dost. Znamenalo to tuny prachu ve vzduchu. Při této příležitosti patří vyslovit dík lidem za projevenou toleranci k nastalým problémům. Poděkování patří i stavbyvedoucímu firmy M-Silnice, stavějící hráz, panu Josefu Kubcovi. Přísně dbal na to, aby řidiči jeho firmy jezdili přes obec ohleduplně, každý případný problém na pozemcích soukromníků řešil okamžitě na místě s omluvou postiženým.

Hráz je prakticky hotova, zbývá navázat ji na nový most a pak pár kosmetických povrchových úprav. Přesto otazníků je více než dost. Není jasné jak bude vypadat hráz od mostu ke skalce pod Coufalem. Při prvotním projektu se na tento úsek pozapomnělo, nyní majitel pozemku pan Deliš odmítl potřebný kus louky prodat. Psal jsem mu, mluvil s ním po telefonu, tvrdí, že roky na něj všichni kašlali, nikdo se nestaral o odstranění naplavenin z potoka, který protéká jeho zahradou. Dále se bojí, že po postavení hráze v případě, že by se při povodni dostala voda z jakýchkoliv důvodů do obce, na silnici, měl by celý pozemek plný bahna.

Obav je kolem hráze daleko více.Až praxe ukáže, jak budou fungovat čerpadla u propustků, jak bude reagovat poldr na Krčelském potoce. Lidem dále není známo, jak to bude s odkupem pozemků, komu připadne území mezi řekou a hrází, kdo bude úsek udržovat, kudy bude možné s technikou se dostat na tyto parcely … otázek je více než dost.

Přestože jsme pomalu již tři roky od povodně, stále nejsou odstraněné SKUTEČNÉ povodňové škody ve Vísce. Navíc, i přes několikerou žádost jsme dodnes neobdrželi komplexní povodňové vyúčtování od Obce Višňová, přestože na to máme podle zákona č.106/1999 o svobodném přístupu k informacím právo. Na dotaz ohledně podúčtu vedeného přímo na Vísku jsme částečnou odpověď dostali, ale byla plná rozporů, tak jak jsme citovali již před rokem.Některé pasáže zopakuji. „Na konto Vísky přišlo 183 460.-Kč, k tomu od společnosti Diamo 343 541.-Kč, takže celkem 527 000.-. Na obnovu škod po povodni bylo vydáno 50 000.-Kč pí Lukášové na zprovoznění obchodu, Sokolu Víska 15 000.-, oprava vinárny v KD stála 82 000.-Kč, což později uhradil Krajský úřad Liberec, dokumentace k protipovodňové hrázi stála 414 920.-Kč,  komunikace kolem Dembických 167 512.-Kč, osvětlení Víska-Minkovice 18 716.-, což dohromady činí 666 148.-Kč“. Toliko citace z odpovědi starostky pí Erbanové. Stále ale nejsme schopni pochopit sdělení, že dokumentace má být placena z účtu Vísky, když investorem je Povodí Labe. Na zářijovém Obecním zastupitelstvu bylo řečeno, že to je jakási půjčka od Obce Povodí Labe v zájmu urychlení povolovacího řízení. Každá půjčka se jednou vrací. Kdy k tomu dojde? Bylo by možné vidět smlouvu či objednávku?  Víme, že i o podúčtu rozhodují  zastupitelé, že je to v kompetenci Obce, přesto se domníváme, že o penězích, které posílali organizace a lidé z celé republiky do Vísky by měli spolurozhodovat občané Vísky. Též částka za úhradu opravy cesty kolem Dembických měla být podle našeho názoru hrazena z obecního rozpočtu. Pak by po odečtení těchto dvou částek dělaly povodňové výdaje ve Vísce 83 716.-Kč. Přitom do Vísky přišlo, jak již bylo citováno, 527 000.-Kč. Kde je zbývajících 444 384.-Kč?. Další otazníky vyvolává účet celé Obce Višňová. Obrázky povodňové Vísky a informace sdělovacích prostředků posloužily, když to řeknu vulgárně, k získání 17 miliónů pro Obec Višňová. Na Vísku zbylo z obou kont 84 tisíc. To není dobrý signál pro dárce, kteří posílali peníze pod vlivem zatopené Vísky. Ještě jednou zašleme na adresu Obce Višňová oficielní žádost o zaslání vyúčtování povodňových peněz a  to s konkrétním uvedením všech příjmových položek (třeba i anonymních), tak i s jmenovitým vyčíslením výdajových položek, jak u podúčtu Vísky, tak i u celkového vyúčtování Obce Višňová.

Problémy Vísky a svoji další činnost projednáváme na schůzích výboru OS. V roce 2012 proběhlo 12 zasedání. Dále jsme navštívili náměstka dopravy Libereckého kraje p.Seppa a ředitele Krajské správy silnic p.Růžičku ohledně nevyjasněných otázek kolem výstavby mostu u elektrárny. Posléze jsme obdrželi odpověď od ing.Pavla Ryjáčka, projektanta mostu.  Uvádí zde, že dojde k významnému navýšení průtočného profilu pod mostem a to téměř dvojnásobně. Nemělo by prý docházet ani k ucpání profilu mostu, a to díky novému tvaru koryta.

Jsme rádi, že došlo k několika posunům, co se týče vzhledu a čistoty obce. Děkujeme Obci Višňová za to, že byla Víska zbavena v  polovině roku letité nevzhledné zrezivělé autobusové čekárny. Byla nahrazena čekárnou dřevěnou, vkusnou, hezky vypadající.

Též poděkování patří zastupitelům obce, že přehodnotili svozový plán velkoobjemového a nebezpečného odpadu a umožnili, aby jednou za rok zajížděla firma ASA i do Vísky. Na podzim si odvážela plný kontejner. Po letech urgencí se nám podařil  další krok k předcházení černých skládek

Po červencové bleskové lokální povodni, kdy Krčelský potok vyplavil dolní Vísku občané upravili potok, přestože jim nepatří a nemá majitele. Rozšířili koryto, odstranili všechny případné překážky. To samé je potřeba provést i na obecních pozemcích. Prý k tomu dojde letos, zároveň s výstavbou poldru, hrázky nad obcí.

Jak jsem se již zmínil, potok nemá majitele. Je to s podivem. V místech, kde vstupuje do vesnice, přestává „papírově“ existovat, není zakreslen v katastrální mapě., nemusí se tedy o něj nikdo starat. Pak se nedivme, že zaplavuje obec. Ptáme se, pokročilo nějak jednání o tomto problému? Jsme ochotni pomoci, je to v zájmu všech.

Rádi zaznamenáváme, že po 25-30 letech konečně došlo k čištění koryta řeky Smědé. Povodí Labe plní slib z loňska, za což děkujeme.

Stále se nedaří udržovat travnaté obecní pozemky, tj. alespoň dvakrát do roka je posekat. Trpí tím nejen vzhled obce, ale hrozí i zaplevelení sousedních soukromých luk. Určitá opatření byla přijata na zářijovém zasedání Obecního zastupitelstva. Tento problém se netýká  totiž jenom Vísky. Věříme, že se řešení najde. Sami jsme se nabízeli, že po uzavření dohody jsme ochotni louky a příkopy sekat.

Již dva roky jsme v kontaktu s Fakultou architektury Technické univerzity v Liberci. Snažíme se „dostat“ do obce studenty, kteří by mohli v rámci diplomové práce vytvořit projekt návsi ve Vísce. K realizaci měli nastoupit na podzim loňského roku. Bohužel, sešlo z toho, přednost dostalo jiné zadání. Dle sdělení ing.arch. Vl.Baldy je ale možné  oslovit jednotlivé studenty, kteří by za honorář 10-15 tisíc v rámci praxe projekt vypracovali. Obrátili jsme se na Obec Višňová s žádostí o proplacení, neuspěli jsme. Je to škoda, nabízelo se koncepční řešení vypracované odborníky. Mnoho takových možností se nenabízí. Mělo by se myslet i na budoucnost. Začátkem roku jsem znovu kontaktoval ing.Baldu. Situace zůstává stejná, jedině za honorář, tak jak to prý využívají mnohé jiné obce. Za to obdrží komplexní pohled na celou vesnici, což vítají. Nám nezbývá než doufat v  podzimní termín, zkusit to opět v rámci diplomové práce. Jaký bude výsledek ale nikdo neví.

Náročný bude i letošní rok. Stavební ruch nebude o nic menší než loni, měly by se konečně vyměňovat a opravovat mosty na hlavní komunikaci od elektrárny až po most na Poustku. Dojde i na penetraci vozovek. Znamená to ale uzavírky a objížďky. Musíme se obrnit trpělivostí. Přežili jsme hektický loňský rok, přežijeme i letos. Pak už bude jenom líp.

Při kontrole plánu činnosti na rok 2012 musím konstatovat nesplněné body: neuspořádaná zábavná akce pro dospělé a mikulášská besídka. Důvodů je několik: finance, chybějící termíny a málo času na přípravu. V případě Mikuláše i četnost podobných akcí v okolí. Dále jsme se zavázali vydávat Vísecké noviny. Představa byla jednou až 2x do roka vydat občasník, shrnout dění za ten půlrok,  dát ho do každého domu a poskytnout jej třeba i do informačního střediska ve Frýdlantě či dalším případným zájemcům. Námětů, příspěvků by bylo více než dost, viz webovky našeho občanského sdružení.  Chybí nám ale počítačový program, technika, navíc vytištění by bylo finančně nad naše možnosti. Myšlenky se ale nevzdáváme. Vzorem nám je Víska u Chotěboře, obec, s  kterou chceme navázat bližší  kontakty, frončaft. Vydávají dvoustránkové noviny formátu A4, je to jakási jednoroční kronika toho nejdůležitějšího, co se v obci událo

U nás určitou náhradou jsou webové stránky, které vydáváme. Bohužel, nejsou určena všem spoluobčanům, ne všichni mají počítač a internet. Ale i tak nás těší zájem veřejnosti o stránky  Za necelý rok na ně kliklo přes 50 000 návštěvníků, tedy průměrně 150 zájemců denně. To je veliké číslo, které zavazuje. Na webovkách se snažíme informovat o všem, co se děje ve Vísce. Jsou zde zveřejňovány zápisy ze schůzí, z jednání. Píšeme o všech akcích, které se konají ve Vísce, zveme na ně, seznamujeme se zajímavostmi v okolí, nezapomínáme ani na historii..Je o čem psát. Je to ale náročné na čas. Stojí to stovky hodin hledáním  v literatuře, na internetu, v archívech, studovat nově vyšlé dokumenty. Uvažujeme, že v budoucnu by tento materiál bylo možné  zpracovat do případné kroniky. Stále totiž věříme, že objevíme i kroniku starou. Víska v druhé polovině 19.století prožívala průmyslový rozmach, žil zde největší počet obyvatel v historií, bylo by s podivem, že by o tom nebyl písemný záznam. Zjistili jsme, že odsunutí Němci z Vísky a Frýdlantska  se usadili v Hesensku, v oblasti kolem města  Fulda. Čas od času na Frýdlantsko jezdí. Pokusíme se navázat kontakt.

Bohatá je v našich webovkách fotogalerie. Vždy, když se objeví nová fotoreportáž stoupne znatelně i sledovanost stránek. Občas se o našich stránkách zmíní i Mirek Zajíc, rodák z Vísky, ve své rubrice v Magazínu Práva. Moc mu za to děkujeme, o Vísce se tak ví v celé republice.

Radost máme ze zdárně se vyvíjejícího pátrání po osudu amerického letadla, které havarovalo koncem války nad Vískou, spadlo pár metrů od bývalé sokolovny v Minkovicích. Pilot bohužel zahynul při seskoku. Neotevřel se mu padák a spadl do písečného lomu na pokraji lesa nad Vískou. Velký dík patří Vladimíru Lacinovi, manželovi Dáši Martínkové, který získal nejvíce informací. V hledání budeme pokračovat, ať už ve vojenských kruzích či v Muzeu ve Frýdlantě nebo v dalších archívech. Nedaleko Žitavy žije přímý svědek události. Tehdy 11-ti letý , spolu se svým otcem, majitelem pohřebnictví, jako první pilota našli. I on stále Frýdlantsko navštěvuje, občas se prý zastaví i ve Vísce. Chystáme se do Žitavy zajet.

Jak již bylo řečeno, v letošním roce nás čekají dvě události. Otevření protipovodňové hráze a 60.výročí kulturáku. Bude to zatěžkávací zkouška pro samotný kulturák. Centrum dění bude totiž tam. Hodnota hráze je 17 miliónů a tak se dá předpokládat účast zástupců z ministerstva, z Krajského úřadu Libereckého kraje a dalších institucí, vyloučit se nedají televizní štáby. Oslava kulturáku, to by mělo být, kromě kulturního programu a setkání rodáků, připomenutí si činnosti především formou vystavení fotek, dokumentů, plakátů. Nápomocen chce být i Mirek Zajíc výstavou svých exponátů prezentujících svoji veleúspěšnou kariéru. Měly by to být největší události po roku 1984, kdy jsme si připomínali 650.let Višňové a po roku 1996, kdy jsme slavili 600 let Vísky.Vůbec si ale neumíme představit, že letošní akce se odehrají v současném prostředí.  Předpokládali jsme, že kulturák bude „vyšperkován“, že se odstraní problém trvající desítky let, kdy po vytopení střechou se zvedly parkety do výše přes metr třicet a znovu sedly až po odstranění okrajových řad a které dodnes chybí. Kulturák, to by měla být chlouba obce, místo, kde se vše odehrává. Je zajímavé, že např. kousek za hranicemi, v sousedním Polsku, kde jsou vesnice nic moc, ale pomalu v každé obci je nový kulturák vybavený moderní technikou. Byl jsem tam, vím, jak jsou na to pyšní. Rozpočet obce je sice uzavřen, přesto apelujeme na zastupitele, zda-li by se někde nějaká koruna nenašla. Problémů v kulturáku je více, které se musí řešit. To bych ale zabíhal do detailu, to je na samostatnou kapitolu.

A ještě jeden paradox. Naši otcové a dědové, hned po zrušení továrny a odstěhování zařízení se pustili do adaptace bývalé strojovny. V roce 1953 kulturák otevírali. Mnozí si ho ještě pamatujete: proslulá kamna v rozích sálu, dřevěné lavice kolem stěn, výčep s podávacím okénkem, strmé schody do šatny, kde byla schována populární rakev … Po dvaceti pěti letech dosloužil. Zvýšené nároky na hygienu si vyžádaly rozsáhlou rekonstrukci. Čtyři roky trvaly práce, opět za vydatné pomoci občanů Vísky. V té době, tedy před revolucí, se otevíraly další společenská zařízení – sportovců, myslivců, hasičů, chovatelů, vše bylo hrazeno z prostředků národního výboru. Všem těmto spolkům zařízení dodnes patří, všichni mají kde schůzovat,  působit, dokonce i pejskaři mají svůj azyl, jen občané Vísky ne. V tomto kontextu a i s ohledem na vynaložené úsilí několika generací víseckých občanů se ptáme. Nenašlo by se nějaké řešení, abychom se nemuseli scházet v soukromí, po barákách? Teď, pokud chceme do kulturáku, tak jedině po podání žádostí a po zaplacení nájmu.

Končit budu poděkováním. Poděkováním těm, kterým jsem ještě nepoděkoval. Spoluobčanům za jejich aktivitu, Obci Višňová za poskytnutí 10 000.-Kč na činnost, chovatelům za odpuštění nájmu na dnešní výročce, višňovské škole za dvojnásobnou výpomoc s výzdobou při karnevale, Sokolu Víska za zapůjčení hřiště při drakiádě, mateřské škole ve Frýdlantu u jatek za spolupráci při pořádání karnevalů, paní Žákové za poskytnutí cen dětem za soutěže, Jaroslavu Kolačnému a Janu Mokrému, spíkrům všech našich akcí za jejich výborné moderování,  Mirkovi Zajícovi za propagaci Vísky a dalším, na které jsem teď zapomněl, za což se jim omlouvám… Nakonec jsem si nechal ing.Petra Pelnáře, člena našeho sdružení, který poslal na náš účet 5 000.-Kč. Je to náš druhý a největší sponzor. V případné kronice bude zapsán zlatým písmem. Jen houšť a více takových  kapek.

To je ta nejlepší tečka na závěr.