|
Víska
ve
verších aneb Horáčkovi
na
návštěvě
Příště, až budu o Vísce
psát,
nechci já slzet, chci se jen
smát.
Tak setkat se s těmi, co ráda
jsem měla.
Vím, že to nejde, ač tolik bych
chtěla.
I dnes mám ve Vísce přátel dost,
jen jednou ještě být jejich
host.
To se mi splní, věřím já
tomu,
dívat se do oken našeho
domu.
Projít se Vískou, vesničkou
mojí,
po dlouhé době za to to
stojí,
Potom si říci, tak dlouho jsem
snila,
uvidět místa, kde šťastná jsem
byla.
Málo platné, rodná hrouda voní
nejlépe. A přitahuje a láká k
návratu. A je jedno, že k ní člověk
nemohl 50 let přivonět. Či spíše,
právě proto.
V sobotu 9.září 2017 navštívili Vísku
její rodáci a to Vlasta Slámová,
rozená Horáčková, spolu se svým
bratrem Oldřichem. Prošli obec
křížem krážem, Horní i Dolní Vísku,
poseděli v mnoha rodinách,
zavzpomínali, prohlédli fotky, i
nějaká ta slzička ukápla. „Víte, jak
mně to táhne domů, i po těch 50-ti
letech? Okamžitě bych se vrátila.
Bohužel, nejde to. Početná rodina,
mám už sedm vnoučat, obnáší spoustu
povinností a závazků. Ale nestěžuji
si, jsem ráda za to“. Slova vyřčená
Vlastou Slámovou na závěr pobytu,
mluví za vše.
Paní Slámová je po Dáše Polákové,
rozené Prokešové, nejčastější
přispěvatelkou rubriky Týden
Miroslava Zajíce, který vychází
sobotu co sobotu v Magazínu Práva.
Autorkou veršů, uvedených na
začátku, je právě Vlasta Slámová.
Mirek Zajíc, slavný rodák Vísky je
zveřejnil v Právu 26.8.2017. Vlasto,
děkujeme!
|